Lehke pevneni - Články: historie výstavby stavebního úseku X(C2)
Uživatelské jméno:  Heslo:   
 registrace zapomenute heslo
Get the Flash Player to see this rotator.

Navigace
Kdo je on-line
· Hosté on-line: 1

· Členové on-line: 0

· Registrovaní členové: 2
· Nejnovější člen: Honza
Hiearchie článků
Rozcestník » Historie výstavby stavebního úseku X(C2). » historie výstavby stavebního úseku X(C2)
historie výstavby stavebního úseku X(C2)
Západní konec stavebního úseku X se nachází pod Sedlonovským vrchem,kde sousedí se stavebním úsekem D-1a.Následujících 3,5 km pokračuje linie "řopíků" po vrstevnici těsně pod vedlejším hřebenem Orlických hor a poté sestupuje po prudkém svahu do údolí říčky Bělé,kde severně míjí obec Zákoutí, za kterou začíná stoupat k nejvyššímu místu Orlických hor,vrcholu Velké Deštné.Pod ním byl také v září 1938 vybetonován nejvýchodnější objeklt stavebního úseku X č.41/A-140 N.
Vítězem omezené soutěže na stavbu tohoto úseku se stala firma Podnikatelství staveb Goldschmid a Hartman sídlící v okresním městě Náchod.Celkem 73 "řopíků" (ŘOP:23, 1. sled: 46, 2. sled: 4) bylo stavební firmě zadáno za 1 982 674,10 Kč. Stejně jako ve stavebním úseku C měla i zde dobrou dostupnost pevnostní linie zajištovat vojenská cesta,v tomto případě vlastně cesty dvě.První začínala v Deštném v Orlických horách, odkud vystoupala na hřeben a zatočila vlevo na Sedlonovský vrch.začátek druhé se nacházel nad Zákoutím, kde odbočovala ze silnice na Masarykovu chatu a po mnoha zatáčkách zdolávajících prudké stoupání minula vrchol Velké Deštné a končila u Jelenky. Za obě cesty kopírující linini LO v celkové délce 9 km měli podnikatelé obdržet 769 500 kč.
Ještě před zahájením stavebních prací na konci září 1937 proběhla úprava počtů a typů pevnůstek, která v prvním sledu zrušila 2 původně plánované "řopíky" , ale 8 zcela nových přidala,díky čemuž celkový početz objektů v prvním sledu stoupnul na konečných 52 kusů. Naopak počet "řopíků" vložených do linie těžkého opevnění klesl o 7, když bylo 8 objektů zrušeno a jeden nově do linie vložen. V druhém sledu proběhla pravděpodobně pouze změna typů jednotlivých objektů, jejich počet tedy asi zůstal na čtyřech.I když se druhý sled dočkal dalšího přepracování později.
Stavební materiál a výstroj dodávané vojenskou správou se vykládaly v železniční stanici Náchod, kde se ve stavební ohradě spojené s malou kanceláří dočasně skladovaly, než
byly nákladními automobily převezeny na vzdálenost zhruba 30 km do centrálního skladiště umístěného pod Velkou Deštnou. Výstavba objektů samotných začala až na začátku listopadu, kdy byl v údolí říčky Bělé 4.listopadu 1937 vybetonován první objekt (č. 24/D1Z).Do konce listopadu se podařilo severně od Zákoutí postavit další 3 "řopíky", s prosincem však přišly teploty pod bodem mrazu, což další betonování znemožnilo a povětrnostní podmínky pak veškeré práce na stavbě 8. prosince zastavily úplně.
Běhen přelomu let 1937/38 se řešila otázka dostavby druhého sledu. Dne 3. ledna 1938 stavitelé posali nabídku na dostavbu zbývajících 43 pevnůstek. V únoru se však celkový počet druhosledových "řopíků" zřejmě z finančních důvodů zmenšil na 14, z nichž 12 dosud nezadanýcch bylo spolu se 7 pevnůstkami prvého sledu zadáno 19.dubna 1938 za 575 201,70 Kč. Druhý sled měl kromě údolí Bělé zesílit také obranu mezi Velkou Deštnou a jelenkou.
Ačkoliv počasí dovolilo zahájit již v polovině března, k betonáži prvního "řopíku" (č224/A-140Z lom) se přikročilo až 20.května 1938.Někdy v této době byl také dosavadní velitel VSD por.pěch. Soukup vystřídán ve své funkci mjr.pěch. Loskotem.Se stavbou se pokračovalo nejprve ve směru od Zákoutí k Sedlonovskému vrchu a od srpna také ve směru Velká Deštná.
Když 1: října 1938 přišel rozkaz práce okamžitě ukončit a začít s evakuací,vypadal stavební úsek X jako jedno velké staveniště, nemluvě o prostoru mezi Velkou Deštnou a Jelenkou, které zůstalo pevnostní výstavbou témeř netknuto. Na staveništích zůstalo velké množství stavebního materiálu, především písku a kamene na předlohy,který je možné ve zdejších lesích najít do dnešních dnů.
Za škody vzniklé kvůli předčasnému přerušení prací obdržela stavební firma Ing. Goldschmida a Hartmana v létě 1939 dohromady 132 389, 50 Kč. Přesná výše celkové odměny není bohužel známa. V přezkoušených splátkových výkazech požadovali podnikatelé za objekty 1 598 769, 34 Kč, tato částka ovšem mohla být snížena o přípasné srážky za krychelnou pevnost a cement. pokud se podařilo dokončit vojenské cesty, musela za ně vojenská správa zaplatit asi 900 tisíc Kč. Kontrolu předkládanýcjh účtů měl na starost v pořadí již třetí velitel VSD por.pěch. Josef Hýška, jmenovaný do funkce na konci září 1938.
· Přidal/a Honza dne October 13 2013 136x Přečteno · Tisk
Přihlášení
Jméno

Heslo



Nejste členem?
Klikněte sem
a zaregistrujte se.

Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Powered by PHP-Fusion
Upravil pajdal97 / Kompletně přepsal a upravil.
copyright © 2011 - 2013